Výrobce trezorů Tresoria

1878
tresoria trezory

V roce 1878 vznikla firma A.Kauble, která na začátku měla jen svého majitele a jednoho zaměstnance. To máme potvrzené z dobové literatury. Také to, že do roku 1891 vyrobili 1.400 trezorů a podobné techniky. Pan Kauble se od začátku prezentuje jako vůbec první továrna ohnivzdorných pokladen v Čechách. Továrna možná, ale již v té době bylo několik menších výrobců trezorů. Z malého podniku Kauble spol. s r. o. se vyšvihl na vedoucí podnik u nás. Na přelomu století je jeho největším konkurentem firma Brož z Karlína. Banky už tolik neprosazují mimočeské firmy a Kauble dodává velkým bankám a spořitelnám. Například pancéřový trezor Městské spořitelny.

Výrobce trezorů Karel Kauble

1891
Kauble trezory

Umrtí Antonína Kauble v roce 1882 mělo být impulzem ke vzniku společnosti Tresoria. Ve vedení společnosti Kauble spol. s.r.o. od toho roku je ale Karel Kauble a stále na stejných adresách. Společnost Tresoria uvádí stejné adresy a také se prezentuje sloganem První česká továrna ohnivzodrných pokladem. Nevíme jak moc je v té době skutečným majitelem Kauble. Provoz firmy běží ale dál a reklamy se objevují v tisku pod názvem společnosti Karel Kauble v letech 1891, 1903, 1908, 1911 a také 1925.

Výroba trezorů v Jinonicích

1911
trezory Jinonice

V obci Jinonice (později v městské části) jsou významné průmyslové podniky. Některé vznikali již za doby Rakouska-Uherska. Například areál firmy Walter v roce 1911 nebo "na zelené louce" byl uveden do provozu v době socialismu Motorlet. Významnou firmou z Jinonic byla také firma TRESORIA, jejíž trezory byly mezi lety 1900 až 1930 světovou špičkou. Její další rozvoj skončil jejím znárodněním. Začleněním areálu firmy do tehdejší firmy Motorlet. Firemní budovy těsně u železničního přejezdu jsou dodnes (2021) zachovány v sousedství bývalého areálu Waltrovky. Jsou ukázkou kultivované průmyslové architektury počátku 20. století.

Vzniku nového Československého státu, přesidlovalo mnoho společností z Rakouska do Prahy, a v té době sílila velmi poptávka po pokladnách a skříních pro tyto firmy. Rozmach byl tak veliký, že se Tresoria rozhodla společnost zakcionovat, a začala se stavbou továrny v Praze Jinonicích. Tu vybavila, na tu dobu, nejmodernějšími stroji a zařízením, což jí dopomohlo k vedoucímu postavení v oboru.

Stále Kauble a Trezoria

1913

V dobových reklamách se v roce 1913 píše, že Tresoria je nástupnická firma A.Kauble. V roce 1913 se také píše o továrně a kancelářích firmy Tresoria na Smíchově v Karlově ulici 35. V dobovém tisku z toho roku je ale reklama na pokladny od firmy A.Kauble, která sídlí na stejné adrese v ulicích Karlova a Palackého. Zároveň je ve stejném roce 1913 zmínka, že nová továrna Walter byla postavena v těsné blízkosti společnosti Tresoria v Jinonicích ulici Na Hutmance. Myslím tedy, že nadále vyrábí trezory stejná firma Kauble a rozvíjí se stavbou nové továrny pod hlavičkou Tresoria. Značku Kauble pan Kumpera zrušil po roce 1925 asi až když nabrala renomé jeho vlastní firma Tresoria.

Ohnivzdorné a nedobytné pokladny firmy Tresoria v Průmyslovém paláci na Hospodářské výstavě v Praze, mistrným provedením, moderním a elegantním vypravením těší se všeobecné pozornosti.
Národní listy 11.května 1913

Střádanka

Tresoria střádanka kasička

Po roce 1860 vznikají spořitelní a úvěrová družstva. Členila se na městská (občanské záložny) a venkovská (kampeličky a raiffeisenky). Češi jsou oproti jiným národům pozadu s úsporami. Záložny a kampeličky takovou situaci chtěli řešit a naučit lidi spořit. Jako bonus je také přitáhnout k sobě. Zapůjčili tedy dětem domů vkusnou kasičku a klíče od ní měla spořitelna. Na začátu 20. století je zapůjčovali za 3 koruny.

Od roku 1925 vyrábí malé kasičky Střádanky také firma Tresoria podle Čs. patentu č. 21319. Tresoria vyráběla střádanky ve dvou provedeních. Nejrozšířenější poniklovanou ocelovou, a luxusnější takzvanou „americkou“. Ta byla potažena kůží. Existují desítky variant všelijakých spořitelen, záložen či kampeliček z míst takřka po celé republice. Tresoria je vyráběla ve velkém a odhaduje se na 150 tisíc výrobků. Další z firem, které vyrábí střádanky je například firma Alter Volaňský pod patentem číslo 2424/26 a 404.49

Patentovaná armatura trezorových stěn

1925
trezorová stěna Tresoria

Velmi významnou částí u firmy Tresoria byla stavba ocelopancéřovaných trezorů a pokladen. Nejvíce se ale společnost zabývala stavbou bankovních trezorů. Vedoucí místo ve stavbě trezorů pro banky, zajistila firmě Tresoria, patentovaná žaluziová armatura betonových trezorových stěn. (patent čs 15 182) Tuto armaturu vynalezl ing. J. Bertl, profesor vysokého učení technického v Praze. Již v té době testovala Tresoria své výrobky, nejen ve svých laboratořích, ale nechávala provádět testy ve výzkumném ústavě technickém při vysokém učení v Praze a Brně. Díky tomu se stala jednou z, pouze dvou, českých firem, které byly schopné se svým systémem uspět při stavbách bankovních trezorů. Druhou firmou s podobným, avšak dlaždicovým systémem armatur, byla česká firma Ippen.

Dodavatel při stavbě pěchotních srubů

Firma Tresoria byl významný výrobce trezorů a trezorových zámků. Jsou tedy osloveni jako dodavatel pro Hlavní štáb ŘOP. Dodávají kovové dveře, trezorové zámky, fitrační a ventilační zařízení. Napříč celou výstavbou opevnění.

Trezorové zámky na kabelových objektech

kabelové trezorové zámky Tresoria

Není neobvyklé, že si výrobce trezorů vyrábí vlastní trezorové zámky. V devatenáctém a v první polovině dvacátého století není žádný dodavatel jen zámků. Firma Tresoria si pro své bankovní trezory vyrábí vlastní zámky. Není tedy divu, že když armáda vyhlásí výběrové řízení úspěšně se účastní. Požadavek byl na uzamčení 159 poklopů a kabelových komor, které jsou součástí budovaného opevnění. Více na Opevnění.cz

1. provedení vlastního zámku o pěti rotačních stavítkách se závorou, neb rozvorovým kotoučem za 250 Kč s příplatkem na amortizaci razidel 10 Kč, celková cena 260 Kč...
2. provedení stavěcího (heslového) klíče k tomuto zámků s možnosti nastavení 1 448 655 hesel číselných pětimístných za 350 Kč s příplatkem na amortizaci razidel 45 Kč, celkem 395 Kč.
Čj. vlastní 29.322/taj. 1937 Hlavní štáb ŘOP
1936

Pěchotní srub K-S 5 "U potoka" pěchotní srub oboustranný

Na jaře 1936 vyhrála neveřejnou soutěž na jejich stavbu pražská firma Dr. Skorkovský, která se zavázala postavit všech 8 srubů za 250 pracovních dní za zadávací částku 6 371 078 Kč...
... Vysoké tempo výstavby dokazuje i příklad filtroventilačních prací, které byly svěřeny 4. 5. 1937 firmě Tresoria Praha, která je měla v celém úseku provést již za 80 dní.

Pěchotní srub K-S 14

Vnitřní instalace objektu (elektrické, vodovodní a filtroventilační) byly v pěchotním srubu K-S 14 do 30. září 1938 zcela dokončeny... Filtroventilaci v pěchotních srubech 3. a zároveň 1. podúseku vyrobila a namontovala známá firma Tresoria a spol., a. s. z Jinonic u Prahy. Zadávací částka pro oba podúseky ze dne 4. května 1937 zněla na 498 879, 30 Kč. Vlastní montáž byla zahájena 30. června 1937.
http://opevneni.vojenstvi.cz - článek Výstavba K-S 14

Dům v Havelské 29

1938
Havelská 29 Tresoria

V roce 1938 byly zbořeny tři domy, mimo jiné fara u svatého Havla. Na jejich místě vyrostla kancelářská budova. Písmeno K v průčelí domu odkazuje na majitele, rodinu Krumperových. V domě bydlel Vítězslav Kumpera ml. a bývala tam vzorková prodejna trezorové továrny Tresoria Jinonice, kterou pro změnu vlastnil Vítězslav st. Dům má také původní výklad s chromovanými rámy od stejné firmy Tresoria.

Vítězslav Kumpera starší

Vítězlav Kumpera Tresoria trezory

Antonín Kumpera st. narozený 1876 v Praze. Již v roce 1900 převzal od otce nejstarší český dům s kůžemi a obuvnickými potřebami z roku 1864. Byl jedním ze společníků Josefa Waltra. V roce 1911 se totiž stal spoluzakládajícím podílníkem v čerstvě založené společnosti Walter & spol. Kumperova rodina je významně spjata s leteckou a automobilovou továrnou Walter, která je postavena 1913 v těsné blízkosti společnosti Tresoria. Tam jsou také zaměstnaní oba vysokoškolsky vzdělaní synové. Kolem roku 1930 Tresoria změnila sídlo na Václavské náměstí 3 v Praze. Reprezentační prodejna byla v Havelské ulici 29 na Starém Městě. Dům má dodnes původní výklad od firmy Tresoria. Výrobní provozy zůstaly v Jinonicích v ulici Na Hutmance. Mimo akciových podílů (Walter, Tresoria, Pála) vlastnil Vítězslav Kumpera st. v Praze i řadu nemovitostí. Majetek rodiny Kumperovy byl konfiskován dle Dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945. Do roku 1948 je Antonín Kumpera majitelem společnosti Tresoria s.r.o., Jinonice u Prahy.

národní podnik KOVONA

1946

Historie značky Kovona se datuje od roku 1913. Pan Vichr hledal vhodné místo pro postavení nového továrního objektu. Lysá nad Labem byla nejvýhodnější v blízkosti Prahy s dopravním napojením. Krátce po spuštění strojního zařízení, ale vypukla válka a továrna byla převedena pro potřeby válečné výroby. Po válce se orientuje na výrobu chromovaného nábytku, nábytku doplněného dřevem a nebo například vah. V roce 1938 se mění Vichr a spol. na akciovou společnost. Druhá světová válka opět přeorientovala dosavadní výrobu na válečnou. Stejně jako ve většině velkých závodů v roce 1945 byla do firmy Vichr a spol. zavedena národní správa. Podnik byl v roce 1946 znárodněn na národní podnik KOVONA. Reorganizací průmyslu v době znárodnění probíhají velké změny v soustředění výrobců kovového nábytku v jednom podniku.

Znárodnění podniku Tresoria

1948

Do podniku bylo v roce 1948 začleněno několik významných závodů s kovovým nábytkem. Například 04 Františk Jergl Brno nebo 06 Trezoria Praha - Jinonice. Tím byla výroba kovového nábytku soustředěna v jedné výrobně-organizační jednotce.

Vyhláška ze dne 27.6.1948 O ZNÁRODNĚNÍ PODNIKŮ PODLE ZÁKONA Č. 114/1948 SB.

Podle § 1, odst. 4 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků, vyhlašuji po slyšení pověřence průmyslu a obchodu, že dnem 1. ledna 1948 byly podle § 1, odst. 1, č. 25 citovaného zákona znárodněny zestátněním tyto podniky: 348. "Tresoria", továrna pokladen, akciová společnost, se sídlem v Praze II, Václavské nám. 3,