Kriminalistický ústav Praha

kriminalistický ústav Praha logo

Kriminalistický ústav Praha Policie ČR provádí zkoumání v 5 oborech a 19 odvětvích kriminalistiky. Jeho hlavní myšenkou je boj se zločinem. Šířením informací z kriminalistické praktické činnosti. Je oprávněn vykonávat znaleckou činnost. V oborech elektrotechnika, chemie, kriminalistika, písmoznalectví a strojírenství. V roce 2018 oslavil ústav 60 let své činnosti. Svým založením v podstatě sjednotil do té doby jiné instituce. Například daktyloskopické oddělení u Policejního ředitelství. Začalo svou práci již v roce 1901 jako jedno z nejstarších v Evropě. Nebo například oddělení u poznávacího úřadu Policejního ředitelství v Praze. To bylo založeno jako snaha po samostatosti v oboru kriminalistiky a jako podpora pro pátrací a vyšetřovací službu. Později jako samostatné Ústřední četnické pátrací oddělení.

Historie Kriminalistického ústavu

  • 1901 - daktyloskopické oddělení u Policejního ředitelství
  • 1918 - organizace policejního ředitelství v Praze se stala základem všech policejních orgánů.
                Z hlediska kriminální služby a kriminalistiky bylo nejdůležitější složkou IV. Bezpečnostní oddělení
  • 1919 - bylo celé oddělení přeorganizováno na Ústřední daktyloskopickou stanici pro celou republiku
  • 1922 - zřízení zvláštního četnického oddělení u poznávacího úřadu Policejního ředitelství v Praze.
  • 1923 - Mezinárodní kriminálně policejní kongres ve Vídni
                a ustanovení Mezinárodní policejní komise jako zárodek budoucího Interpolu
  • 1924 - Kriminální muzeum a Kriminální archiv, jejich spojením v roce 1926 vznikl Kriminologický ústav:
  • 1926 - Kriminologický ústav při Karlově universitě, který však kromě pořádání odborných kurzů nevyvíjel větší aktivitu.
  • 1927 - již samostané Ústřední četnické pátrací oddělení v objektu Zemského velitelství pro Čechy v Praze
  • 1929 - Všeobecná kriminální ústředna při policejním ředitelství v Praze
  • 1938 - německá a česká kriminální policie podřízeny říšskému orgánu kriminální policie a jeho pobočce v Praze.
  • 1940 - Ústřední četnické pátrací oddělení zařazeno do Všeobecné kriminální ústředny
  • 1945 - vznik Sboru národní bezpečnosti (SNB)
  • 1947 - kriminální služba stanovena třetí složkou SNB. Výkonnou složkou kriminální policie se stala Kriminální ústředna.
  • 1950 - do Kriminalistické ústředny přibyla písmoznalecká expertiza, biologie, chemie, defektoskopie a metalografie
  • 1953 - s vytvořením Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (HS VB). Její součástí se stal Vědeckotechnický odbor
  • 1954 - byla zahájena činnost Kriminalistického kabinetu.
  • 1958 - Kriminalistický ústav jako samostatný útvar vznikl z vědeckotechnického odboru Veřejné bezpečnosti
  • 1998 - je Kriminalistický ústav členem Evropské sítě forenzních institucí.
  • 2007 - osvědčení o akreditaci pro znaleckou činnost v oborech kriminalistika, písmoznalectví, strojírenství a elektrotechnika...
Až do minulého století věnovalo lidstvo zločinu a zločinci poměrně malou pozornost, nepřihlížejíc k těm různým činitelům a okolnostem, jež provázejí každý spáchaný trestný čin. Dopustil-li se kdo - podle tehdy platných norem zločinu, nebo byl z jeho spáchání podezřelým, byl potrestán a více se o záležitosti nikdo nestaral...
Lebeda J.: Učebnice kriminalistiky, Praha 1931, str. 7

V současné době (2018) je Kriminalistickým ústavem Praha nejvyšší autoritou v rámci policie ČR s celorepublikovou působností. Používá nejmodernější technické vybavení a mezi jeho zaměstnance patří největší odborníci v oboru. Kromě samotné expertní činnosti zajišťuje a organizuje výzkum, vývoj a inovace zejména v oblasti metod a prostředků pro znaleckou a kriminalisticko-technickou činnost. Zastřešuje činnost na osmi krajských pracovišťích. Na každém z nich je, v rámci Služby kriminální policie a vyšetřování, zřízen Odbor kriminalistické techniky a expertíz.

Expertizní obory Kriminalistického ústavu

dokumenty v trezoru

Kriminalistická dokumentace

Analýza dat jako je například v audioexpertize rozpoznávání osob podle hlasu, prostředí podle zvuků... Zkoumání videozáznamů jestli se jedná o originál nebo je video upravené. Od roku 1993 samostatné oddělení počítačové kriminality. Nejstarší technický obor kriminalistické dokumentace je fotografie.

dokumenty v trezoru

Přírodovědné zkoumání

Kriminalistické expertizy v oblasti biologie, genetiky, fyziky, chemie a antropologie. Zjišťují se například příčiny vzniku požárů, zkoumání drog nebo pohoných hmot. V biologické expertize je to například rozlišování krve. Nejžádanější expertizi jsou v oblasti genetiky. Zkoumají také mikrostopy, tedy ty které pachatel nemůže ovlivnit a stejně je zanechá.

daktyloskopie - otisk prstu

Kriminalistická daktyloskopie

Druhá nejstarší metoda používaná při identifikaci osob, zviditelněním stop. Daktyloskopie je rozetnávání osob podle jedinečných znaků. Kriminalistický ústav vede takovou databázi daktyloskopických stop. S daktyloskopickými stopami se pracuje v rámci počítačových systémů a to i celosvětově. Stopy se získávají na místě činu a nebo se zkoumají laboratorně.

identifikace trezorů

Kriminalistické identifikace

se například zabívá mechanoskopií, tedy způsobem použití a mechanismem působení nástrojů. Zabívá se určením pozměněného značení v kovových předmětech. V trasologie se zajímá o pohyb osob a zvířat, otisky oděvů nebo částí těl ať už lidských nebo zvářecích. Elektrotechnická expertiza významně napomáhá při objasňování příčin požárů, výbuchů, průmyslových havárií a smrtelných úrazů.

šipka

Kriminalistická identifikace - Mechanoskopická expertiza

Metoda kriminalistické techniky, která identifikuje stopy, které zanechají nástroje při páchání trestné činnosti. Stopy působení nástrojů a jiných podobných předmětů. Mechanoskopie vychází ze znalosti fyziky a mechaniky. Staví na prakticky ověřených poznatcích o funkci nářadí, nástrojů a konstrukcí. Používají se metody pozorování, experimentování, popisování a měření. Teoretickým základem mechanoskopie je, že neexistují nástroje, které by měly zcela hladký povrch. Neexistují dva nástroje, jejichž nerovnosti povrchu by byly naprosto stejné.

Mechanoskopie a trezory

Typickým objektem mechanoskopického zkoumání jsou trezory. Při vyšetřování trestné činnosti se zkoumají pachatelem použité nástroje. Jejich stopy vzniklé nejčastěji na mechanických zábranných systémech jako jsou dveře, okna, zámky, trezory. Provádí se ztotožnění použitého nástroje se stopou. Mechanoskopie se také věnuje zkoumání narušených přístrojů z havarovaných dopravních prostředků, plomb, pečetí a jiných uzávěrů, textilií, rozbitých skel z místa trestného činu, poškozených kovových i jiných dřevěných předmětů se stopami nejrůznějších nástrojů apod.

Počátky rozvoje mechanoskopické expertizy se datují již od konce 20. let minulého století na četnické stanici v Teplicích-Šenově v severních Čechách. Zakladatelem této světově uznávané vědecké metody byl strážmistr četnictva Ladislav Havlíček.

Více o mechanoskopii